Modlitba Thomase Mertona, jednoho z nejvýznamnějších duchovních autorů 20. století, nabízí pevný bod ve chvílích, kdy nevidíme cestu před sebou. Její síla spočívá v hluboké důvěře, že Bůh člověka vede i tehdy, když to vůbec necítí. Společně s jemnou meditací Thomase Keatinga tvoří tato modlitba cestu z temnoty do světla - od ztracenosti k něžné Boží přítomnosti.
Modlitba Thomase Mertona
Modlitba otce Thomase Mertona je mimořádně užitečná ve chvílích zmatku a nejistoty. Právě tehdy potřebujeme kotvu, něco, čeho se můžeme pevně držet. Myšlenky, které napsali o. Thomas Merton a o. Thomas Keating, nám otevírají cestu hledání a nalézání Boha. Občas zakoušíme temnotu a nevidíme světlo. Právě tehdy potřebujeme modlitbu, která se podobá šípu lásky vystřelenému k nebi - v touze najít Boha.
V knize „Rozjímání v samotě“ Thomas Merton předkládá modlitbu, v níž se mnoho z nás dokáže najít.
Modlitba poutníka
Můj Pane Bože, netuším, kam jdu.
Nevidím cestu před sebou.
Nevím jistě, kam vede.
A neznám doopravdy ani sebe,
a to, že si myslím, že následuji tvoji vůli,
neznamená, že tak skutečně činím.
Ale věřím, že touha tě potěšit, tě skutečně těší.
A doufám, že tuto touhu mám ve všem, co dělám.
Doufám, že nikdy neudělám nic bez této touhy.
A vím, že když tak budu činit,
povedeš mě po správné cestě,
i když o tom nemusím vůbec vědět.
Proto ti budu vždy důvěřovat,
i když se mohu zdát ztracený a ve stínu smrti.
Nebudu se bát, protože ty jsi vždy se mnou
a ty mě nikdy nenecháš,
abych svým nebezpečím čelil sám.
Kotva v nejistotě
Tato modlitba je zvlášť cenná ve chvílích nejistoty. Tehdy potřebujeme pevný bod. Pro Mertona je tímto bodem „touha líbit se Bohu“. Tato touha je jako skryté semeno ve všem, co člověk činí. V tomto úsilí se ukrývá hluboká láska – i tehdy, když ji doprovází zmatení nebo temnota.
Láska s sebou nese odevzdání a svěřování celého svého jednání Bohu. „Povedeš mě po správné cestě,“ píše Merton, i když si tuto Boží přítomnost vůbec neuvědomuje. Důvěra se tak stává kompasem, zvláště tváří v tvář nebezpečím a protivenstvím.
Tím, že v sobě neseme touhu líbit se Bohu skrze lásku a důvěru, ukazuje o. Thomas cestu, jak ze života odstraňovat strach. Přestože život přináší mnoho těžkostí, objevuje Merton Boží přítomnost v samém středu svého bytí: „Nebudu se bát, protože ty jsi vždy se mnou
a ty mě nikdy nenecháš, abych svým nebezpečím čelil sám.“
Myšlenky Thomase Keatinga
Bůh je blízko - právě tam, kde bychom to nečekali
Dvě podoby stejné zkušenosti
Trapisté o. Thomas Merton a o. Thomas Keating ukazují dvě podoby téhož duchovního prožitku: hledání Boha v temnotě a objevování jeho něžné přítomnosti. Myšlenky obou duchovních otců mohou být pro nás oporou v okamžicích, kdy hledáme cestu, nevíme, kam se obrátit, a toužíme zakoušet Boží něhu, která nás „miluje nekonečně“.
https://orcid.org/0000-0003-4104-298X.jpg)