Statečnost bytí–odvaha čelit vlastní existenci

„Čím je někdo inteligentnější, tím více v sobě má strachů. A jen lidé zbavení inteligence jsou od strachů zcela osvobozeni. Ale existuje ještě jiná teze, že opravdu inteligentní lidé mají v sobě odvahu být, statečnost bytí. To je velmi krásné. Statečnost bytí.“
 

Prof. Józef Tischner, významný polský filozof a teolog, touto myšlenkou poukazuje na paradox lidské existence: čím více si uvědomujeme složitost světa a vlastní omezenosti, tím více se v nás mohou objevovat obavy a nejistoty. Přesto právě toto uvědomění je základem statečnosti bytí – schopnosti čelit životu autenticky a odvážně.

Co znamená „statečnost bytí“?

  1. Přijmout sebe sama a svůj život – včetně slabostí, strachů a neznámých situací.

  2. Odvahu čelit obtížím – nebát se selhání, bolesti ani neúspěchů, protože jsou přirozenou součástí života.

  3. Autentické prožívání – být sám sebou, jednat podle vlastních hodnot a přesvědčení, i když to není vždy pohodlné.

Tischner zdůrazňuje, že inteligentní lidé mohou prožívat více strachu, protože dokáží hlouběji reflektovat vlastní život a svět kolem sebe. Avšak právě díky této reflexi mohou získat odvahu čelit životním výzvám s otevřeností a odpovědností – to je jádro statečnosti bytí.

Paralela se Zygmuntem Baumanem

Podobnou dynamiku reflektuje i Zygmunt Bauman, polský sociolog, který hovoří o „tekuté modernitě“ – světě, kde jsou jistoty rozptýlené a lidé musí neustále hledat nové orientační body. Bauman tvrdí, že čím více jsme si vědomi složitosti světa, tím více nejistoty a obav prožíváme, což rezonuje s Tischnerovým pozorováním o inteligenci a strachu.

Baumanova a Tischnerova myšlenka se tak vzájemně doplňují: vysoká míra uvědomění a reflexe nás může vystavit větším strachům, ale zároveň nám umožňuje rozvinout odvahu k autentickému životu. Odvaha stát si za svým názorem, hledat pravdu a přijímat nejistotu je v dnešní době nejen ctností, ale i nutností.

Praktický význam pro dnešní život

Statečnost bytí není abstraktní filozofický koncept. Znamená:

  • Nebát se přehodnotit své názory a postoje.

  • Přijmout osobní nejistotu a strach jako přirozenou součást života.

  • Jednat podle vlastních hodnot i v nekomfortních situacích.

V rychle se měnícím světě, kdy je naše identita a smysl života často zpochybňován, nám Tischner i Bauman připomínají, že skutečný růst a autenticita vyžadují odvahu – odvahu být. To, že inteligentní člověk prožívá více strachu, není slabost; je to příležitost k rozvoji mentální flexibility, schopnosti reflektovat a měnit své přesvědčení a zároveň zůstávat věrný sobě samému.

Závěrem: Odvaha k bytí je dnes stejně aktuální jako kdysi. Stát si za svými hodnotami, přemýšlet kriticky a zároveň přijímat nejistotu je klíčem k plnohodnotnému životu – a prof. Józef Tischner a Zygmunt Bauman nám v tom ukazují inspirující cestu.