Slavný obraz Stětí svatého Jana Křtitele od Michelangela Merisi da Caravaggia byl vytvořený roku 1608 pro katedrálu sv. Jana v La Vallettě na Maltě. Je to jeho největší plátno (cca 3,6 × 5,2 m) a také jediný obraz, který Caravaggio kdy podepsal. Jeho jméno je vidět v krvi vytékající z hrdla sv. Jana. Dílo je považováno za mistrovské vyjádření dramatu, temnoty a lidské krutosti, typické pro Caravaggiovu techniku chiaroscura.
1. Ikonografie a téma
- Obraz zachycuje moment, kdy je Jan Křtitel popraven stětím meče.
- Výjev je zasazen do temného vězeňského dvora.
- Vpravo nahoře je vězeň, který přihlíží scéně z okna – zesiluje dojem „svědectví“.
- Žena s podnosem (pravděpodobně Salome) čeká, aby přijala Janovu hlavu.
- V pozadí další žena vyděšeně reaguje – symbol nevinnosti a lidského soucitu.
- Kat dokonává hrůzný čin: Jan už padá k zemi, ale vrah mu musí dokončit úder dýkou.
2. Kompozice
- Horizontální rozložení: postavy jsou rozmístěny do linie, dramatická scéna se odehrává v úrovni země.
- Temná prázdnota pozadí – typická pro Caravaggia, soustřeďuje divákovu pozornost jen na postavy a čin.
- Hra světla (chiaroscuro): ostrý kužel světla zasahuje pouze klíčové figury (kat, Janovo tělo, Salome), čímž zdůrazňuje okamžik smrti a kontrast mezi tělem a tmou.
3. Významné detaily
- Janovo tělo: leží zkroucené na zemi, s krví proudící z krku – naturalismus šokoval současníky.
- Krev na zemi tvoří Caravaggiův podpis – jediný obraz, kde se sám podepsal (MICHAEL ANGELUS).
- Salome s podnosem: přijímá hlavu, jak žádala Herodiada, čímž se propojuje biblický příběh s barokním patosem.
- Kontrast figur: ženy plné emocí × muži konající chladně (kat, stráže).
4. Umělecké prostředky
- Naturalismus: Caravaggio zobrazuje skutečná těla, vrásky, špinavé ruce – žádný idealizovaný klasicismus.
- Dramatičnost: okamžik „před koncem“ – kat musí úder dokončit dýkou, napětí je neúprosné.
- Ticho a prázdnota: žádná krajina, jen temný prostor. To zvyšuje klaustrofobii a zaměření na krutost aktu.
5. Symbolika a interpretace
- Jan Křtitel: prorok, mučedník, předchůdce Krista – jeho smrt předznamenává Kristovu oběť.
- Krev jako podpis: Caravaggio zde mohl symbolicky spojit svou osobní vinu a pokání (v té době byl na Maltě v exilu kvůli vlastnímu zločinu).
- Svědci ve scéně: ukazují různé lidské reakce – poslušnost, soucit, hrůzu, lhostejnost.
6. Význam
- Obraz je považován za Caravaggiovo vrcholné dílo a zároveň největší plátno barokního naturalismu.
- Ukazuje temnou realitu lidské brutality, ale i duchovní dimenzi mučednictví.
- Dílo je hluboce propojeno s místem – katedrála sv. Jana v La Vallettě, hlavní chrám maltézských rytířů, kde se tento příběh stává i politickým symbolem oběti a víry.
https://orcid.org/0000-0003-4104-298X.jpg)